EUSKARA IKASTEN 14!!!

IBILI ADITZA, ETORRI ADITZA  ETA NONDIK KASUA.

Verbo ANDAR, Verbo VENIR  y caso NONDIK (Por / desde dónde).

Ni nabil.            Yo ando

Hura dabil.        Ella o él anda

Gu gabiltza.         Nosotras/os andamos

Zu zabiltza.          Tú andas

Zuek zabiltzate.   Vosotras/os andáis

Haiek dabiltza.     Ellas/os andan

Ni nator.            Yo vengo

Hura dator.        Ella o él viene

Gu gatoz.         Nosotras/os venimos

Zu zatoz.          Tú vienes

Zuek zaztozte.   Vosotras/os venís

Haiek datoz.     Ellas/os vienen

NONDIK? -TIK

¿Por/desde dónde? Para declinar al sustantivo sin artículo ( la -a) se le añade “ -tik” y significa “por/desde ..”

Adib.: Menditik nabil  (ando por el monte)

Menditik nator  (vengo del monte)

GOITIK      por/desde arriba

BEHETIK  por/desde  abajo

HEMENDIK.       por/desde aquí

HORTIK.            por/desde ahí

HANDIK.           por/desde allí

Hiztegia:

Ospitale(a).   Hospital

Zubi(a).         Puente

Kale(a).         Calle

Plaza.            Plaza

Antzerki(a).    Teatro

Futbol zelai(a) Campo de fútbol

Etxe(a).           Casa

Ikastetxe(a).    Colegio

Gela.               Clase

Kiroldegi(a).    Polideportivo

Igerileku(a).    Piscina

Parke(a).        Parque

Frontoi(a).      Frontón

Jolastoki(a).   Patio

Jauregi(a).     Palacio

Metro(a).        Metro

Tranbia.         Tranvía

Airoprtu(a).    Aeropuerto

Museo(a).      Museo

Hondartza.     Playa

Geltoki(a).      Parada/estación

Kafetegi(a).    Cafetería

Taberna.         Bar

Jatetxe(a).      Restaurante

Denda.           Tienda

ARIKETAK: IBILI aditza    IBILI ADITZA2    ETORRI aditza   ETORRI ADITZA2

NONDIK   nondik+hiztegia

EUSKARA IKASTEN 13!!!

EGON ADITZA ETA NON KASUA. Verbo ESTAR y caso NON (En dónde).

Ni nago.            Yo estoy

Hura dago.        Ella o él está

Gu gaude.         Nosotras/os estamos

Zu zaude.          Tú estás

Zuek zaudete.   Vosotras/os estáis

Haiek daude.     Ellas/os están

NON? -N

¿(En) Dónde? Para declinar al sustantivo con artículo ( la -a) se le añade “ -n” y significa “en ..”

Adib.: Eskolan nago  (estoy en la escuela)

Mendian nago  (estoy en el monte)

GOIAN      (en) arriba

BEHEAN  (en) abajo

HEMEN.          Aquí

HOR.               Ahí

HAN.               Allí

ALBOAN.        (En) al lado

Hiztegia:

Ospitale(a).   Hospital

Zubi(a).         Puente

Kale(a).         Calle

Plaza.            Plaza

Antzerki(a).    Teatro

Futbol zelai(a) Campo de fútbol

Etxe(a).           Casa

Ikastetxe(a).    Colegio

Gela.               Clase

Kiroldegi(a).    Polideportivo

Igerileku(a).    Piscina

Parke(a).        Parque

Frontoi(a).      Frontón

Jolastoki(a).   Patio

Jauregi(a).     Palacio

Metro(a).        Metro

Tranbia.         Tranvía

Airoportu(a).    Aeropuerto

Museo(a).      Museo

Hondartza.     Playa

Geltoki(a).      Parada/estación

Kafetegi(a).    Cafetería

Taberna.         Bar

Jatetxe(a).      Restaurante

Denda.           Tienda

ARIKETAK:  EGON aditza     EGON aditza2

NON kasua      NON gaude?       non+hiztegia      NONGO?+ NON

EUSKARA IKASTEN 12!!!

JOAN ADITZA ETA NORA KASUA. Verbo Ir y caso NORA (A dónde).

Ni noa.            Yo voy

Hura doa.        Ella o él va

Gu goaz.         Nosotras/os vamos

Zu zoaz.          Tú vas

Zuek zoazte.   Vosotras/os vais

Haiek doaz.     Ellas/os van

NORA? -RA

¿A Dónde? Para declinar al sustantivo sin artículo (sin la -a) se le añade “ -ra” y significa “a ..”

Adib.: Eskolara noa (voy a la escuela)

Mendira zoaz (vas al monte)

GORA a arriba

BEHERA a abajo

EZKERRERA A la izquierda

ESKUINERA A la derecha

HONA.          A aquí

HORRA.       A ahí

HARA.          A allí

Hiztegia:

Ospitale(a).   Hospital

Zubi(a).         Puente

Kale(a).         Calle

Plaza.            Plaza

Antzerki(a).    Teatro

Futbol zelai(a) Campo de fútbol

Etxe(a).           Casa

Ikastetxe(a).    Colegio

Gela.               Clase

Kiroldegi(a).    Polideportivo

Igerileku(a).    Piscina

Parke(a).        Parque

Frontoi(a).      Frontón

Jolastoki(a).   Patio

Jauregi(a).     Palacio

Metro(a).        Metro

Tranbia.         Tranvía

Aireportu(a).    Aeropuerto

Museo(a).      Museo

Hondartza.     Playa

Geltoki(a).      Parada/estación

Kafetegi(a).    Cafetería

Taberna.         Bar

Jatetxe(a).      Restaurante

ARIKETAK: JOAN aditza ; JOAZ aditza2 NORA kasua  Nora goaz?   NONGO. NORA JOAN

nora+hiztegia

EUSKARA IKASTEN 11!!!

DATUETATIK AURKEZPENERA. (de los datos a la presentación)

Lehenengoa, Iñigo Urkullurena, adibidea da. Handik, zuk beste guztien aurkezpenak idatzi behar dituzu eta postaz bidaliko dizkidazu.

La primera, la de Iñigo Urkullu, es el ejempo, de ahí tú tienes que escribir las presentaciones de todos los demás y me las mandas por correo.


Izena: Iñigo
Abizenak: Urkullu Renteria
Jaiotza data: 1961
Non jaio: Alonsotegi
Bizilekua: Gasteiz
Lanbidea: Euskadiko Lehendakaria

Gizon hau Iñigo Urkullu da, berrogeita hamazazpi urte ditu. Alonsotegikoa da, baina Gasteizen bizi da orain. Euskadiko Lehendakaria da.

Izena: Edna
Abizenak: Karabappel
Jaiotza data: 1952
Non jaio: California
Bizilekua: Springfield
Lanbidea: irakaslea
Izena: Karlos
Abizenak: Argiñano
Jaiotza data: 1944
Non jaio: Beasain
Bizilekua:  Zarautz
Lanbidea: sukaldaria
Izena:  Nerea
Abizenak: Urrutia
Jaiotza data: 1987
Non jaio: Donostia
Bizilekua: Bilbo
Lanbidea: argazkilaria

                    

Izena: Iker
Abizenak: Muniain
Jaiotza data: 1992
Non jaio: Iruñea
Bizilekua: Bilbo
Lanbidea: Futbol jokalaria
          

           
          
Izena: Leo
Abizenak:  Messi
Jaiotza data: 1987
Non jaio: Rosario
Bizilekua: Bartzelona
Lanbidea: Futbol jokalaria
Izena:  Albert
Abizenak:  Einstein
Jaiotza data: 1879
Non jaio: Alemania
Bizilekua: Estatu Batuak
Lanbidea: Fisikari eta Matematikaria
Izena: Dolores
Abizenak: Redondo
Jaiotza data: 1969
Non jaio: Donostia
Bizilekua: Baztan
Lanbidea: idazlea

2.ARIKETA: EGIN FITXAK ETA AURKEZPENAK (7 PERTSONETAKOAK)

EUSKARA IKASTEN 10!!!

BIZI ADITZA + DEKLINABIDEA.

VERBO VIVIR Y DECLINACIÓN

BIZI ADITZA

ni … bizi naiz

zu … bizi zara

hura … bizi da

gu … bizi gara

zuek … bizi zarete

haiek … bizi dira

Adib. : ni Bilbon bizi naiz

Emakume polita hemen bizi da

Suhiltzaile handiak hor bizi dira

Datuak eskatzen/ ematen (Dando/ pidiendo datos):

Izen-abizenak nombre y apellidos

Nor zara? Nola duzu izena? Zein da zure izena? Zein da zure abizena?

Jaioterria lugar de nacimiento

Nongoa zara? Nepalekoa naiz / Paraguaikoa naiz

bizilekua lugar en el que vives

Non bizi zara? Bilbon bizi naiz, Santutxun bizi naiz

lanbidea profesión

Zer zara? Zer egiten duzu? Zein da zure lanbidea?

telefono zenbakia nº de teléfono

Zein da zure telefono zenbakia?

ARIKETAK:

elkarrizketa(datuak); elkarrizketa datuak2;

Yodith eta Isabela; Hugo eta Carlos; Aitor eta Jose ;

Nicolás eta Carlos; Olaia eta Yadhira


EUSKARA IKASTEN 9!!!

DEKLINABIDEA. PRIMEROS PASOS DE DECLINACIÓN

En euskara para poner el artículo a los sustantivos, les añadiremos una -a al final de la palabra. Si queremos que sean plurar será -ak.

Ejemplo:

mutil (chico)

mutila (el chico)

mutilak (Los chicos)

A veces, la palabra ya acaba en -a, por lo cual, en singular aunque le añadamos el artículo se queda igual, y para el plural le pondremos la terminación -ak.

Ejemplo:

neska (chica)

neska (la chica)

neskak (las chicas)

Si el sustantivo va acompañado de un adjetivo o de otras palabras será la última, y solo ella, la que lleve el artículo.

mahai handia (la mesa grande)

mahai handiak (las mesas grandes)

Es importante tener en cuenta que los sustantivos comunes en euskara, en principio, siempre llevan el artículo.

Esta manera de declinar corresponde all caso NOR (QUIÉN) o ZER (QUÉ).

NOR / ZER      -a -ak

Sustantivos comunes:

neska

mutil

gizon

emakume

ikasle

irakasle

liburu

koaderno

gela

mahai

aulki

arkatza

boligrafo

etxe

auto

Adjetivos:

handi grande

txiki pequeño/a

gazte joven

Zahar viejo/a

berri nuevo/a

on bueno/a

txar malo/a

altu alto/a

baxu bajo/a

lodi gordo/a

argal delgado/a

polit bonito/a guapo/a

itsusi feo/a

labur corto/a

luze largo/larga

KOLOREAK

urdin azul

gorri rojo/a

zuri blanco/a

beltza negro/a

hori amarillo/a

berde verde

laranja naranja

more violeta, morado

Adibidez:

neska gazteak

liburu lodiak

arkatz txikia

gela handia

Ariketak:

ARIKETAK: NOR/ZER ; NONGOA ;  ZER ; ADJEKTIBOAK

EUSKARA IKASTEN 8!!!

ENTZUMENAK + NONGOA? (De dónde/ procedencia)  eta NON? (En dónde/Dónde)

Gaur entzumenak egingo ditugu (Hoy vamos a hacer ejercicios sobre lo escuchado):

ENTZUMENAK: Lankideak, Lankideak2, nire ikasleak

NONGOA ZARA?     NON ZAUDE?

NONGOA suele ir con el verbo IZAN y se puede poner en plural.

Nongoa zara/naiz/ da?

Nongoak zarete/gara/dira?

++Para responder, pondremos el lugar y le añadiremos -KOA y si fuera en plural -KOAK.

Si la palabra acaba en consonante pondremos -EKOA (para poderlo pronunciar)

Nongoa zara? Venezuelakoa naiz.

Nongoak zarete? Boliviakoak gara.

Non zaude? (¿Dónde estás?) Suel ir con el verbo EGON.

Hemen nago, Bilbon nago. Estoy en Bilbao.

++Para responder, pondremos el lugar y le añadiremos -N ((Si la palabra acaba en consonante pondremos -EN)), con nombres comunes será -AN.

Colombian nago, Potugalen daude, gelan gaude, igerilekuan dago, ikastetxean zaudete.

ARIKETAK: NON HA, NON E, NONGOA HA, NONGOA E

EUSKARA IKASTEN 7!!!

ZENBAKIAK, EGON ADITZA eta HEMEN, HOR, HAN

(los números, el verbo ESTAR y aquí, ahí, allí)

  • 0 ZERO
  • 1 BAT
  • 2 BI
  • 3 HIRU
  • 4 LAU
  • 5 BOST
  • 6 SEI
  • 7 ZAZPI
  • 8 ZORTZI
  • 9 BEDERATZI
  • 10 HAMAR
  • 11 HAMAIKA
  • 12 HAMABI
  • 13 HAMAHIRU
  • 14 HAMALAU
  • 15 HAMABOST
  • 16 HAMASEI
  • 17 HAMAZAZPI
  • 18 HAMAZORTZI
  • 19 HEMERETZI
  • 20 HOGEI
  • 21 HOGEITA BAT
  • 22 HOGEITA BI
  • 23 HOGEITA HIRU
  • 24 HOGEITA LAU
  • 25 HOGEITA BOST
  • 26 HOGEITA SEI
  • 27 HOGEITA ZAZPI
  • 28 HOGEITA ZORTZI
  • 29 HOGEITA BEDERATZI
  • 30 HOGEITA HAMAR
  • 31 HOGEITA HAMAIKA
  • 32 HOGEITA HAMABI
  • 33 HOGEITA HAMAHIRU
  • 34 HOGEITA HAMALAU
  • 35 HOGEITA HAMABOST
  • 36 HOGEITA HAMASEI
  • 37 HOGEITA HAMAZAZPI
  • 38 HOGEITA HAMAZORTZI
  • 39 HOGEITA HEMERETZI
  • 40 BERROGEI
  • 41 BERROGEITA BAT
  • 42 BERROGEITA BI
  • 43 BERROGEITA HIRU
  • 44 BERROGEITA LAU
  • 45 BERROGEITA BOST
  • 46 BERROGEITA SEI
  • 47 BERROGEITA ZAZPI
  • 48 BERROGEITA ZORTZI
  • 49 BERROGEITA BEDERATZI
  • 50 BERROGEITA HAMAR
  • 51 BERROGEITA HAMAIKA
  • 52 BERROGEITA HAMABI
  • 53 BERROGEITA HAMAHIRU
  • 54 BERROGEITA HAMALAU
  • 55 BERROGEITA HAMABOST
  • 56 BERROGEITA HAMASEI
  • 57 BERROGEITA HAMAZAZPI
  • 58 BERROGEITA HAMAZORTZI
  • 59 BERROGEITA HEMERETZI
  • 60 HIRUROGEI
  • 61 HIRUROGEI
  • 62 HIRUROGEITA BI
  • 63 HIRUROGEITA HIRU
  • 64 HIRUROGEITA LAU
  • 65 HIRUROGEITA BOST
  • 66 HIRUROGEITA SEI
  • 67 HIRUROGEITA ZAZPI
  • 68 HIRUROGEITA ZORTZI
  • 69 HIRUROGEITA BEDERATZI
  • 70 HIRUROGEITA HAMAR
  • 71 HIRUROGEITA HAMAIKA
  • 72 HIRUROGEITA HAMABI
  • 73 HIRUROGEITA HAMAHIRU
  • 74 HIRUROGEITA HAMALAU
  • 75 HIRUROGEITA HAMABOST
  • 76 HIRUROGEITA HAMASEI
  • 77 HIRUROGEITA HAMAZAZPI
  • 78 HIRUROGEITA HAMAZORTZI
  • 79 HIRUROGEITA HEMERETZI
  • 80 LAUROGEI
  • 81 LAUROGEITA BAT
  • 82 LAUROGEITA BI
  • 83 LAUROGEITA HIRU
  • 84 LAUROGEITA LAU
  • 85 LAUROGEITA BOST
  • 86 LAUROGEITA SEI
  • 87 LAUROGEITA ZAZPI
  • 88 LAUROGEITA ZORTZI
  • 89 LAUROGEITA BEDERATZI
  • 90 LAUROGEITA HAMAR
  • 91 LAUROGEITA HAMAIKA
  • 92 LAUROGEITA HAMABI
  • 93 LAUROGEITA HAMAHIRU
  • 94 LAUROGEITA HAMALAU
  • 95 LAUROGEITA HAMABOST
  • 96 LAUROGEITA HAMASEI
  • 97 LAUROGEITA HAMAZAZPI
  • 98 LAUROGEITA HAMAZORTZI
  • 99 LAUROGEITA HEMERETZI
  • 100 EHUN
  • 100 EHUN
  • 200 BERREHUN
  • 300 HIRUREHUN
  • 400 LAUREHUN
  • 500 BOSTEHUN
  • 600 SEIEHUN
  • 700 ZAZPIEJUN
  • 800 ZORTZIEHUN
  • 900 BEDERATZIEHUN
  • 1.000 MILA
  • 1.000 MILA
  • 2.000 BI MILA
  • 3.000 HIRU MILA
  • 1.000.000 MILOI BAT
  • 2.000.000 BI MILOI

EGON ADITZA (Verbo estar)

NI  NAGO (yo estoy)

HURA   DAGO  (él/ella/ello está)

GU  GAUDE (nosotros/nosotras estamos)

ZU   ZAUDE  (tú estás)

ZUEK   ZAUDETE (vosotros estáis)

HAIEK   DAUDE  (ellos/ellas están)

*ZU –> segunda persona del singular en euskara se pone normalmente entre los plurales porque antiguamente era plural, era el equivalente al YOU del inglés, una especie de usted/ustedes (para el tú, de entre amigos, muy amigos/colegas había y hay otra forma que es el Hi que no vamos a estudiar aquí) y después se le añadió a ese zu, un pluralizador para convertirlo en vosotros y así surgió ZUEK.

NON? ¿Dónde?

Non zaude? (¿Dónde estás?)

HEMEN  — aquí

HOR  — ahí

HAN  — allí

ARIKETAK: 0-9 zenbakiak 0-9 zenbakiak1zenbakiakzenbakiak1zenbakiak1-100 ; zenbakiak1-1000 hizki-zopa

hemen-hor-hanEGONEGON1egon+hemen

EUSKARA IKASTEN 6!!!

FAMILIA eta KOLOREAK

1.- FAMILIA HIZTEGIA  (Voabulario de la familia)

Abuelo — aitona edo aitite

Abuela — amona edo amama

Hijo — semea

Hija — Alaba

Padre — aita

Madre — ama

Hermano de un chico — anaia

Hermana de un chico — arreba

Hermano de una chica — neba

Hermana de una chica — ahizpa

Primo — lehengusua

Prima — lehengusina

Tío — osaba

Tía — izeko

nuera — erraina

yerno–suhia

sobrino/sobrina –loba

nieto/nieta — iloba

marido — senarra

mujer (esposa) — emaztea

Ariketak:

FAMILIA1FAMILIA2FAMILIA-ENTZUN

2.-KOLOREAK

EUSKARA IKASTEN 5!!!

OINARRIZKO GALDERAK ETA ELKARRIZKETAK (preguntas y conversaciones básicas)

Nor zara zu? (¿quién eres tú?)  Zer zara zu? (¿qué eres tú?/ a qué te dedicas? 

Ni …..naiz  (yo soy …)  …naiz ni (Yo soy …)

Nola zaude? Zelan zaude? (¿Cómo estás?)

Ondo nago /Txarto nago (Estoy bien / estoy mal)

Nola duzu izena? (¿Cómo te llamas)

… dut izena (Me llamo …)

Zenbat urte dituzu? (¿Cuántos años tienes?)

… urte ditut (tengo … años)

Nondik zatoz? / Nondik zatozte? (¿De dónde vienes? /¿De dónde venís?

…tik nator / …tik gatoz

Ariketak: elkarrizketakgalderak